Rozhovor s Bohumilom Juklom
Liečiteľ a bylinkár Bohumil Jukl
Muž so silným charakterom, skúsenosťami, vierou i energiou. Bohumil Jukl patrí k liečiteľom starej gardy, za ktorého hovoria výsledky pacientov. Dlhé roky sa venuje bylinám a liečiteľstvu, aby pomohol ľuďom nájsť cestu ku koreňom prírody, seba samým, a tak späť k svojmu zdraviu.
Medicínske vzdelanie, učenie u presláveného liečiteľa Jindřicha Paseky a viera v jeho poslanie mu dáva silu pomáhať ľuďom pomocou bylín a energiou už mnoho rokov. Bohumil Jukl často spolupracuje s odbornými lekármi tak, aby výsledok liečenia bol vždy pacientom len na prospech.
Spoznajte človeka, ktorý stojí za desiatkami uzdravených pacientov a nespočetným množstvom uzdravených bylín bližšie. Prečítajte si redakčný rozhovor z časopisu ZÁHADY ŽIVOTA SPECIÁL.
Bez víry léčit nelze!
Je šest hodin ráno. U malebné chaloupky v Sádku u Poličky parkuje řada aut, některá z nich tu stojí už od včerejšího večera. Lidé čekají na okamžik, kdy se otevřou dveře zdejší léčitelské ordinace, aby se mohli zapsat do pořadníku. Na někoho dojde řada za hodinu, na někoho třeba až odpoledne. Čekání se ale vyplatí! Bylinář Bohumil Jukl patří ke staré gardě léčitelů s ohromnými výsledky, je jedním ze žáků proslulého léčitele Jindřicha Paseky (✝76).
Léčíte už skoro čtyřicet let. Kdo vás k léčitelství přivedl?
Řádové sestry na Mendryce. Bylo to v roce 1974. Pracoval jsem tehdy na statku ve Vlkově a poslali nás tam vyvážet popel. Jedna ze sester mě zničehonic oslovila s tím, že bych měl pomáhat lidem. Já jsem odpověděl: Vždyť lidem pomáhám. Ale pořád mi vrtalo hlavou, co tím chtěla říct. A tak jsem se tam po týdnu vrátil a sestry mi řekly, že mám dar léčit a že bych se tomu měl věnovat. Krátce nato jsem se seznámil s Jindrou Pasekou, který žil nedaleko ve Svratouchu, a s Jiřím Jančou z Ostravy (✝81, proslulý bylinář – pozn. red.), a tím to začalo.
Jaké bylo první setkání s panem Pasekou?
Přišel jsem k němu poprvé a on mi povídá: Nazdar, stará vojno! Nikdy předtím jsme se neviděli, ale hned jsme si padli do oka. Dodnes na něj vzpomínám s velkou úctou a láskou. Byl to přímý, hluboce věřící člověk, který toho v životě hodně prožil, a taková ta opravdu čistá duše.
Co všechno vás učil?
Učil jsem se u něj diagnostiku, jak určit nemoc pomocí rukou. Jde o magnetické vlnění orgánů a tudíž nemocí. Každý orgán má svá specifika a chová se jinak než zdravý orgán.
Jste si svou diagnózou vždy jistý?
Většinou ano, protože každý orgán i každá nemoc vysílá nějakou energii. Důležitá je ale pro mě i zpětná vazba. Pokud si nejsem diagnózou stoprocentně jistý, navržená léčba stále nefunguje, nebo najdu třeba onkologické onemocnění, posílám pacienty na vyšetření k lékařům. Vždy řeknu, o co konkrétně se mi jedná, a požádám je, aby se na to podívali.
Nepatříte k léčitelům, kteří zrazují od klasické medicíny?
Kdepak, jen rozlišuji lékaře a doktory.
Jaký je mezi tím rozdíl?
Doktor sedí, kouká do počítače a zeptá se vás, co vám je. Na to vám pak napíše léky, aniž by vám změřil tlak, udělal rozbor krve, moči, jen se pořád vymlouvá na pojišťovnu. Pro lékaře je na prvním místě člověk. Bohužel, u nás máme hodně doktorů, ale málo lékařů.
To je stejné jako u léčitelů, i touto profesí se živí řada lidí. Jak poznám dobrého léčitele?
Já tvrdím dvě věci – dobrý léčitel si nebere peníze za léčení a jsou za ním výsledky, které vám potvrdí přímo lidé, které léčil. Navíc jsem hluboce přesvědčený o tom, že by každý léčitel měl mít základy medicíny.
Vy sám je máte? Studoval jste medicínu?
Ano, za Martina Bojara (lékař – neurolog, který byl v letech 1990 až 1992 ministrem zdravotnictví – pozn. red.) jsme spolu s dalšími léčiteli studovali na brněnské lékařské fakultě anatomii, patologii, toxikologii a farmakologii. Byly to základy, ale strašně důležité. Nevím, proč se tomu nyní všichni brání. Tenkrát to šlo, jenže od té doby, co nastoupila garnitura ministrů chirurgů, přestal být zájem o propojování klasické medicíny s léčitelstvím, což je myslím chyba.
Vy nejen diagnostikujete, ale také léčíte energií z rukou. Jak pacienti toto léčení pociťují? Nač se mají připravit?
Není nutné se na nic připravovat. Už z toho důvodu, že každý vnímá tok energie jinak. Někdo cítí brnění nebo mravenčení, když přejíždím rukama kolem jeho těla, jsou lidé, kteří dokonce padají. Záleží na citlivosti.
Základem vašeho léčení je ovšem fytoterapie. Proč právě bylinky?
Je to nejstarší léčivo na této planetě, které už svou účinnost během staletí prokázalo.
Kdybyste měl říct jednu bylinku, na niž nedáte dopustit, která by to byla?
Staré přísloví říká: Před kopřivou smekni, před bezem klekni! Myslím, že na tom něco bude už proto, že obě byliny mají mimořádně široké léčivé účinky v celé rostlině, od kořene až po květ.
Využíváte jen české byliny, nebo i některé cizokrajné?
Vždycky tvrdím, že když tu máme nějakou nemoc, máme tu na ni i bylinu. Přesto ale využívám dvě cizokrajné bylinky. Jednak spolupracuji s doktorem Papa Gayem ze Senegalu, který žije v Praze, a u něj nakupuji guieru. Je to druh liány, kterou používám na léčení ulcerózní kolitidy (chronické onemocnění střevní sliznice – pozn. red.) a Crohnovu chorobu (zánětlivé onemocnění trávicího ústrojí – pozn. red.). Pak odebírám také cizokrajnou bylinu, která se jmenuje herba floribunda. Český název ani nemá, dá se to přeložit jako rostlina velkokvětá. Tu používám na léčení chlamydií.
I chlamydie se dají léčit bylinami? Tvrdí se, že na ně platí jen léčba antibiotiky!
Kdepak. Obecně vzato, spousta antibiotik se dává úplně zbytečně.
Mluvíme o bylinkách, vy ale připravujete také léčivé směsi na čaje, koupele a podobně. Ty jste sám navrhl, nebo je převzal ze starých receptur?
Děláme nejen čaje, ale také tablety, tinktury, masti... Jsou to povětšinou staré receptury, které jsme ale museli upravit pro současnou dobu. Co fungovalo před čtyřiceti lety, už nefunguje dnes. Je jiné podnebí, jiná struktura lidí, takže se i ty recepty musely přizpůsobit.
Zkoušíte tyto recepty sám na sobě?
Ano, všechny.
Narazil jste při takovém testování na bylinu, jejíž účinky vás ohromily?
Nešlo přímo o bylinu, ale skutečně jsem něco podobného před pár lety zažil. Hledali jsme prostředek, který nám chyběl na doléčování nemocí a zkvalitnění života. V Praze se mi náhodou dostala do ruky mast, která mě zaujala, a tak jsem po ní začal pátrat. Díky tomu jsem se dostal až na jednu firmu v Rakousku, která prodává pitnou rašelinu. Vyzkoušel jsem ji a nemohl jsem uvěřit, jaké má účinky na detoxikaci organismu a na srovnání hormonů v těle. Výborně proto funguje při léčbě neplodnosti. Od té doby, co tuto pitnou rašelinu k nám dovážíme, už mám takových třicet, jak já říkám, rašelinových dětí. Byly to případy, kdy žena dvakrát třikrát podstoupila umělé oplodnění, které nevyšlo a jakmile se nasadily byliny a rašelina, do půl roku otěhotněla přirozenou cestou. Z toho mám opravdu velkou radost.
Dá se říci, s jakými potížemi k vám lidé nejčastěji chodí?
Je to různé. Hodně přicházejí třeba s tou již zmiňovanou neplodností. Dřív to byly hlavně ženy, nyní už je to s muži padesát na padesát. A čím mladší generace, tím je to horší.
Proč tomu tak je?
Začalo to nevhodným oblečením, pak nekvalitní stravou a nakonec hormony. Proč dávají gynekologové čtrnáctiletým děvčatům hormonální antikoncepci? Nechápu! Proč kluci nosí těsné slipy? Nechápu! Proč máme tak zamořenou vodu? Nechápu! Vždyť máme snad nejhorší vodu v Evropě, možná i na světě!
Nekvalitní potraviny, špatná voda – to je velký problém. Co ale s tím můžeme my, obyčejní lidé, udělat?
Musíme se vrátit ke kořenům, začít jinak přemýšlet. Ve všem! Třeba potraviny. Já vím, že se lidé snaží nakupovat levně, ale ty laciné potraviny jsou ve většině případů opravdu špatné. A třeba se stačí jen rozhlídnout kolem sebe – nemám někde poblíž sedláka, který má dobrá vajíčka, čerstvou zeleninu nebo dokonce kvalitní maso? To samé voda. Jsou sice studánky, kde se dá najít dobrá voda, ale samozřejmě jí nikdo nemůže mít doma tolik, aby mohl pít jen ji. Ale existují filtry, které upraví vodu z vodovodu. Jasně, za ten filtr budete muset zaplatit, některé jsou vyloženě předražené, ale dá se najít dobrý výrobek za přijatelnou cenu. Všechno něco stojí a já říkám, že zdraví je především investice. A nejde jen o peníze! Když si uděláte bylinkový čaj, musíte do toho investovat čas. Je to obřad, ne jako když slupnete v rychlosti tabletu. Já vím, je to rychlé, pohodlné, ale věřte mi, že tímhle pro sebe nic nezískáte. Dnešní doba nás tlačí pospíchat a zapomínat na své zdraví. A cos udělal pro své zdraví ty sám? Zastavil ses? Udělal sis čaj? Odpočinul sis v neděli? Ne, pracuješ! Tak co se divíš?
Součástí léčby je tedy změna životního stylu?
Rozhodně. U většiny nemocí to jinak ani nejde.
Stává se často, že léčba nezabere?
Často ne, a když se to stane, tak se s tím snažím něco udělat. Pacienti se ke mně obvykle vracejí za dva tři měsíce, těžce nemocní chodí dokonce jednou měsíčně. Jakmile léčba nezabere, měním ji, dokud nezačne fungovat. Anebo požádám, jak jsem již řekl, o spolupráci lékaře.
Léčíte desítky lidí. Jak dobíjíte energii vy sám?
Pobytem v přírodě a kvalitním vínem. (směje se)
To znamená, že nejste odpůrcem alkoholu...
Víno doporučuji, protože mně samotnému svědčí. Pivař nejsem, tvrdý alkohol také skoro nepiju, ale tvrdím, že pokud člověk vypije dvě dvoudeci kvalitního vína denně, nic se neděje.
Kdo léčí vás, když máte nějaké potíže?
Dřív jsem jezdil za Jindrou Pasekou nebo za Jirkou Jančou. Teď, když mi opravdu něco je, jedu do Děčína za Valdemarem Grešíkem (farmaceut, bylinář a psychotronik – pozn. red.).
Pracujete také s dětmi? A je jejich léčba odlišná?
Je náročnější, hlavně psychicky, zvláště pak u těžkých případů, když třeba nakonec to dítě odejde.
Jak se s takovou ztrátou pacienta vyrovnáváte?
To s člověkem vždycky zatřepe... Ale musíme to vzít tak, že to dítě splnilo svůj úkol, s kterým na svět přišlo, a my nejsme nemocní...
Jste věřící?
Bez víry člověk nemůže žít, takže ano, jsem věřící, katolík.
Snažíte se své pacienty nasměrovat k víře, k duchovnímu životu?
Ne, je to každého věc. Každý si myslí, že léčitel nebo lékař uzdravuje, není to pravda, člověk se uzdravuje sám, my ho k tomu jen můžeme přivést. Nepřesvědčuji nikoho, aby se modlil, to je jeho soukromí, kam nesmím vkročit. Ale je pravda, že bez určité víry a pozitivního myšlení léčit nejde.
Jak vidíte budoucnost lidstva? Neustále se mluví o konci světa...
Hodně lidí vidí konec světa tak, že prostě skončí všechno. Kdepak. Je pravda, že teď je trochu jiná doba, planety si s námi trochu pohrávají, ale já myslím, že svět se pomalu, ale jistě obrací k lepšímu. Musí, je to jeho jediná záchrana. Každý se o to musí přičinit.